Na návštěvníky skaleckého kostelíka čekají dvě překvapení

Poslední květnovou neděli začíná turistická sezona na Skalce, kdy se opět otevřou klášter i nedaleký kostelík sv. Maří Magdaleny. Původní termín plánovaného otevření, který byl stanoven na konec března, musel být kvůli vládním protiepidemiologickým opatřením posunut o dva měsíce.

Dvouměsíční čekání na prohlídku barokního areálu Skalka si turisté vynahradí díky dvěma
překvapením, které si pro ně město Mníšek pod Brdy připravilo.
Návštěvu kostelíka jim zpestří dvě architektonické památky, které se do jeho interiéru
podařilo naistalovat, po mnohaletých peripetiích, počátkem letošního roku.

Socha sv. Jana Nepomuckého
V kostelíku umístěná pozdně barokní světcova socha je originál a datuje se do 2. poloviny 18. století. Dne 16. května 1765 byla umístěna na pískovcový podstavec na mníšeckém rynku nad kostelem sv. Václava. V roce 2002 byla nepříznivými klimatickými podmínkami poškozená pískovcová socha z podstavce sejmuta a poté putovala téměř dvě desetiletí po ateliérech. Navrátit ji k potěšení i povzbuzení veřejnosti se podařilo až v lednu letošního roku. Podstavec vyrobil a sochu na nové místo naistaloval mníšecký kamenický mistr František Houška s kolegou Janem Beranem.
„Než jsme sochu vyzvedli z atelieru, tak jsme se rozhodovali, kam ji v Mníšku umístíme. Jako nejvhodnější prostor nám přišel kostelík sv. Maří Magdaleny na Skalce. Jednak jde o místo se silnou duchovní atmosférou a zároveň zde bude uchráněna před výkyvy počasí, které ji v uplynulých dvou staletích dost poškodily,“ uvádí místostarostka Dana Dalešická, která její převoz, umístění a osazení iniciovala a konzultovala s NPÚ.

Detail sochy sv. Jana Nepomuckého

Zajímavostí je netradiční zobrazení světce. Svatý Jan Nepomucký je tělem natočen k divákovi, levým kolenem pokleká na klekátko, ale hlavou se otáčí k drobnému andílkovi, který mu přidržuje jeden z jeho atributů, mladoboleslavské Palladium (kovový reliéf s Pannou Marií s malým Ježíškem v náručí z 10. století jezde zobrazen do tvaru oválného medailonu). Jan má levou ruku položenou na hrudi v gestu adorace (klanění), zatímco pravou si přidržuje z hlavy sejmutý biret. Janovy typické atributy, jako krucifix a mučednická palmová ratolest, jsou zde položeny na desku klekátka.

Soše v kostelíku chybí kovová zlacená svatozář s pěti hvězdami, která byla instalována
na kopii na mníšeckém náměstí. Kopii sochy vytvořil a v roce 2012 ji na původní podstavec
nad mníšeckým kostelem umístil akademický sochař Petr Váňa.

Kopii sochy (i se svatozáří) najdete na mníšeckém náměstí nad kostelem

 

Její zpřístupnění veřejnosti je symbolické vzhledem k 300. výročí beatifikace (blahoslavení) Jana Nepomuckého. Je zde umístěna dočasně, její trvalé využití bude předmětem dalších jednání.

Kartuš s erbem Engelů z Engelsflussu
Doslova dobrodružný osud měl originál barokní kartuše (v architektuře ozdobné, nejčastěji plastické orámování znaku, nápisu nebo obrazu na stěně budovy), který býval součástí
reliéfu tympanonu portálu (plocha nad dveřmi portálu) kostelíka sv. Maří Magdaleny od jeho postavení v roce 1693 až do 60. let minulého století, kdy se ztratil neznámo kde.

Znovunalezení barokní kartuše jsme se podrobně věnovali ve Zpravodaji před čtyřmi lety (článek najdete na str. 12). Kartuš byla objevena v roce 2001 při vyklízení sklepa jednoho z domů na pražských Vinohradech. Sklep měl patřit recidivistovi, který byl dlouhodobě nezvěstný a svůj konec zřejmě našel na dně Orlické přehrady. Mezitím byla v roce 2003 nad vchod kostelíka naistalována její kopie z dílny akademického sochaře Petra Váni. Po několikaletém pátrání a zjišťování původu kartuše kontaktovali poctiví nálezci, pánové Lukař a Korejs, Městský úřad Mníšek pod Brdy a originál se tak mohl vrátit do našeho města.

Kopie kartuše visí nad vchodem do kostelíka od roku 2003

Letos v lednu ji odborně vyčistili a na nové místo nad východ z kostelíka umístili kamenický
mistr František Houška s kolegou Janem Beranem. Umístění kartuše na nové místo komentuje František Houška: „Na rubu kartuše zůstalo zachováno jedno původní oko. Pro její stabilnější upevnění jsme na ni namontovali souměrně ještě jedno oko. Pak jsme kartuš zavěsili na konzoli se dvěma háky a tu upevnili nad klenbu tak, aby nebyla nijak narušena její statika.“ Zajímavostí je, že obě kartuše (kopie i originál) jsou nyní umístěny přesně zrcadlově zády k sobě.

Kartuš po vyčištění v ateliéru pana Houšky

Obě architektonické památky můžete obdivovat během otevírací doby barokního areálu
Skalka, která bývá ve všední dny (kromě pondělí) od 13 do 17 hodino víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin.

„Jsem ráda, že se podařilo vrátit ztracenou a znovunalezenou kartuš zpět do kostelíka, kam
patří. Novou sezonu na Skalce tak otevíráme se dvěma novinkami, což doufáme, návštěvníci při prohlídkách kostelíka ocení,“ uzavírá místostarostka Dalešická.

text a foto: Libor Kálmán
video: Jakub Potměšil

 

Share on facebook
Podělte se na facebooku
Něco se vám na webu nelíbí nebo chcete jinak? Zašlete nám vaše přípomínky pomocí tohoto formuláře.
Skip to content