Mníšek na starých mapách

  1. Domů
  2. /
  3. O Mníšku pod Brdy
  4. /
  5. Mníšek na starých mapách

Müllerova mapa Čech z roku 1720
Mapa Čech Jana Kryštofa Müllera z roku 1720 patří k nejkrásnějším a nejcennějším kartografickým dílům naší minulosti. Vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků státu (Habsburské monarchie). Proto jsou na ní podrobně zakresleny kromě topografického obsahu (sídla, vodstvo, schematicky reliéf a zeleň, komunikace) také zemědělské usedlosti, zaniklé osady, mlýny, vinice, doly na zlato, stříbro, měď a další nerostné suroviny, hutě, sklárny, poštovní stanice a mnoho jiných informací, vysvětlených v bohaté legendě mapy.

 

I. vojenské mapování 
Mapování probíhalo v letech 1764 až 1768 a jeho převod do souřadnicového systému probíhal za vlády Josefa II., proto je toto mapování známé jako Josefské. výsledná mapa má měřítko 1:28 800. Toto měřítko vycházelo z tehdejších jednotek “Vídeňská míle = 7 585,936 m = 4 000 vídeňských sáhů = 288 000 vídeňských palců (vídeňský palec = 26,34 mm)”. Výsledné vojenské mapy nebyly příliš přesné, z důvodů mapování “z koně” a neexistence trigonometrické sítě. Mapy mají pouze německé popisky a jsou barevné.

Toto mapování je prvním mapovým dílem velkého měřítka pro celé území současné České republiky.

Vysvětlivky: Označení drobných památek na mapě: Černě jsou dřevěné objekty, červeně kamenné či cihlové. 

 

II. vojenské mapování
Druhé vojenské mapování z let 1836 až 1852 je již mnohem přesnější než první vojenské mapování. Před druhým mapováním proběhla vojenská triangulace (rozdělení území na trojúhelníky a dopočítání vzdáleností pomocí snadnějšího výpočtu úhlů). Mapování se nazývá Františkovo, podle krále Františka I. Mapa má měřítko 1:28 800, je barevná a má pouze německé popisky. V druhém vojenském mapování nejsou vrstevnice, sklon svahů se určuje schematicky, tmavším šrafováním při vzrůstajícím sklonu. 

 

III. vojenské mapování
Třetí vojenské mapování proběhlo v letech 1876 až 1880, po porážce v Prusko-rakouské válce, která ukázala zastaralost II. vojenského mapování. Podle tehdejšího císaře se III. vojenské mapování nazývá Františko-josefské. Použité měřítko je 1:25 000 (metrický systém přijat roku 1876). Mapování již obsahuje vrstevnice, sklony jsou však stále řešeny tmavším šrafováním. Jsou dobře rozlišeny spalné a nespalné objekty. Toto mapování se v upravené podobě používalo na území České republiky až do 50. let 20. století.
 

 

Něco se vám na webu nelíbí nebo chcete jinak? Zašlete nám vaše přípomínky pomocí tohoto formuláře.
Skip to content