MĚSTO MNÍŠEK POD BRDY
Město Mníšek pod Brdy se nachází 27 km od Prahy na úpatí Brdského hřebene. Je tvořeno třemi katastrálními územími – Mníšek pod Brdy, Rymaně a Stříbrná Lhota.
K 1. 1. 2021 měl Mníšek pod Brdy 6 245 trvale hlášených obyvatel. Hromadnou dopravu zajišťují především autobusové linky pražské integrované dopravy č. 317, 320 a 321 které odjíždějí od Smíchovského nádraží. Město leží i na železniční trase Praha – Dobříš (trať 210). Vlaková zastávka je od centra vzdálena cca 2 km.
Mníšek pod Brdy je přirozeným centrem turistického ruchu regionu. Především jsou zde dobré podmínky pro cykloturistiku, pěší turistiku a ve městě a okolí se nachází řada kulturních památek. Za zmínku stojí především státní zámek v Mníšku pod Brdy, barokní areál Skalka, kostel sv. Václava s farností na náměstí a hustá síť cyklotras a turistických stezek.
OD PRVNÍ ZMÍNKY O MNÍŠKU PO ROK 1945
První písemná zmínka o Mníšku pochází z roku 1348. Objevuje se v zákoníku Karla IV. Maiestas Carolina, v němž král nařizuje, aby tvrz a městys Mníšek navždy zůstal majetkem koruny a byl propůjčován pouze na omezenou dobu královským manům.
Historie a osud Mníšku byl odjakživa spjat se zemskou stezkou mezi Čechami a Bavorskem. Ta přinášela Mníšku čilý obchodní ruch, clo, ale i různé povinnosti, např. zajištění bezpečnosti na „Zlaté stezce“. Proto bylo za manství odvážného a schopného vladyky Jana z Lestkova uděleno Mníšku hrdelní právo.
Od počátku 15. století již lze hovořit o městě s vlastním znakem, hrdelním právem a ambicí stát se městem královským. Bohužel husitské války se podepsaly na Mníšku tak jako na celém království. Jan z Lestkova patřil mezi přívržence katolické strany a snad i proto byla za husitských válek mníšecká tvrz pobořena. Po skončení husitských válek přišli v roce 1487 do Mníšku Vratislavové z Mitrovic. V roce 1503 král Vladislav Jagellonský vyvazuje panství z manského úvazku a Mitrovici se na více než 150 let stávají suverénními mníšeckými pány. Za jejich panování jsou zmiňovány tři podzámecké rybníky a pivovar s výrobou speciálního černého piva.
Během třicetileté války městem několikrát prošlo švédské vojsko. Nejhorší byl rok 1639, kdy byla vypálena mníšecká tvrz, kostel i fara, zničen vodovod a protrženy hráze rybníků. Mníšek i okolní vsi a osady byly v troskách a na čas téměř vylidněny. Roku 1655 koupil zpustlé panství bohatý pán Engel z Engelsflussu a bylo to veliké štěstí pro Mníšek, protože Engel a jeho potomci pozvedli celý kraj. Za poddané po určitý čas platil daně, obnovil vodovod, postavil zámek, klášter s kostelíkem Skalka na brdském hřebeni a na místě válkou vypálené a pobořené vsi vzniká živé městečko.
Po pánech z Engelsflussu přišel do Mníšku zbožný rod Unvertů. Ti zde nechali postavit nedaleko starého chátrajícího kostela nový barokní kostel a dokončili také stavbu skaleckého areálu. Za jejich přispění je na Skalku uveden řád františkánů a byla zde postavena křížová cesta a panská hospoda. Po Unvertech přejali zdejší panství Pachtové z Rájova, Schnirdingové a nakonec Kastové z Ebelsbergu, jimž byl celý majetek pro jejich postoj v době nacistické okupace roku 1945 konfiskován.
Zajímavou kapitolou města je také těžba železné rudy. Ta se zde těžila v různém množství od roku 1740 až do roku 1967. Původně se ruda dopravovala do hutí ve Staré Huti u Dobříše, později do Řevnic. V 50. letech rozhodla tehdejší vláda o výstavbě nových hrudkovacích pecí přímo v Mníšku. Brzy je zřejmé, že ani nová technologie rotačních pecí nezajistí podniku prosperitu, a proto bylo ukončeno zpracovávání železa. Stávající prostory byly využity pro zpracování hliníku a jako další metalurgické výrobny.
V letech 1960–1974 bylo město součástí okresu Příbram, od 1. července 1974 přešlo, v souvislosti s rozšiřováním území hlavního města Prahy, pod okres Praha-západ.
Články, vztahující se k různým obdobím, událostem nebo významným osobnostem mníšecké historie, najdete zde:
Proč se říká Mníšek pod Brdy?
Mníšek ve víru třicetileté války (1618-1648)
Na louce pod mníšeckou tvrzí skončily sny pobělohorského emigranta (1632)
Biskup Doubrava (1852-1921) proslul (nejen) jako mecenáš umění
Lesní dělnice objevila pod pařezem poklad (1856)
Před 160 lety lety se narodil spisovatel F. X. Svoboda (1860-1943)
Mníšek před vznikem republiky a v novém zřízení (1867-1939)
K dopadení zlodějky přispěl hluchoněmý svědek (1890)
Proč na mníšecké vlakové nádraží chodíme tak daleko (1897)
Požár náměstí ožebračil několik rodin (1900)
Příspěvek k pobytům c. a k. armády v Mníšku a vojenské střelnici u Kytína (1900-1911)
U mníšeckého ovčína se před 115 lety mordovalo (1906)
Partie krásného nadporučíka aneb defraudace na mníšecké poště (1908)
Zrádné vody Sýkorníku se zavřely nad výborným plavcem (1910)
První uprchlíci přišli do Mníšku před více než sto lety (1915)
Před 101 lety byla vyhlášena samostatná Republika Československá (1918)
Mníšecká knihovna slaví století od svého vzniku (1920)
Zbytečná smrt podomního obchodníka Kocoura (1928)
Hon na lvice Ilonku a Ritu (1933)
Zabití v hospodské hádce nezabránil ani strážník (1935)
Nad mníšeckou Sokolovnou se srazil autobus s motocyklem (1935)
První hokejové zápasy se hrály na Zadním rybníku (1936)
Objevování linie opevnění Pražské čáry u Mníšku pod Brdy (1937-1938)
Oslavy Dne matek mohly dopadnout tragicky (1937)
Vzpomínka na mníšecké oběti holocaustu
Vilu v Kamenném vlastnili odbojář i gestapák (1939-1945)
Stalo se v květnu 1945
Jaroslav Drábek, smutný konec slušného mladíka (1945)
Před 75 lety zabíjela v Mníšku nevybuchlá munice (1945)
Podrobnější informace o různých zákoutích, ulicích nebo domech můžete najít na stránkách MNÍŠECKÝ MÍSTOPIS.
Na území Mníšku pod Brdy najdete zajímavé památky především barokní architektury:
Zámek
Kostel sv. Václava
Socha sv. Jana Nepomuckého
Barokní areál Skalka
Kaple Navštívení Panny Marie (Malá Svatá Hora)
Legenda o původu názvu MNÍŠEK:
Historie města před rokem 1348 je nejasná. Pověsti praví, že se tu dříve nacházela obec Dubčany, která celá podlehla požáru. Po čase na stejném místě vyrostla další osada. Při výstavbě vydatně pomáhali benediktinští mniši z kláštera na Ostrově u Davle, kteří do podbrdska docházeli na své statky. Lid z vděčnosti prý nazval novou trhovou ves Mníškem.
Dřevěná socha mnicha, upomínající na legendu o původu názvu Mníšek, stojí na náměstí pod kostelní zdí.
Pečeť Mníšku ze 17. století:
Kruhovitá o průměru 36 mm, s vykrajovaným štítem s českým nekorunovaným lvem ve vnitřním kruhu, odděleným od pásky s legendou výraznou linkou. Stejná linka tvoří vnější okraj pečeti.
Legenda je vložena mezi obě linky a zní: PECZET . MNIESTECZKA . MNISSKV + + +
