Uškodí lidem i přírodě. Stojí v jádru námitek oponentů Pavilonu

Hluk, prach a imise dopadnou při stavbě Pavilonu na zdraví lidí a zvýšená spotřeba léčiv se promítne do ekosystému planety Země, píše se v jedné z 54 námitek, které uplatnili při místním šetření Lenka a Pavel Jeřábkovi. Své námitky podal i spolek Otevřené informace a jako účastník společného stavebního a územního řízení Eduard Navara. Zatímco pan Navara splnil svůj slib a podal námitky, na jejichž řešení se domluvil s vedením města, Lenka a Pavel Jeřábkovi jako zástupci Kandíku bez ohledu na dohodu sepsali dvaatřicet stran námitek v podstatě s jediným cílem: stavbu za každou cenu zastavit. K tomu směřují i námitky pana Jírovského.

Úplné znění námitek, jak je zveřejnil Stavební úřad v Jílovém, naleznete zde: Eduard Navara, Jeřábkovi, Otevřené informace ZS a Otevřené informace ZS II.

Místní šetření Stavebního úřadu v Jílovém v rámci spojeného územního a stavebního řízení se konalo 3. října. Spolek Otevřené informace v této fázi řízení předcházející vydání stavebního povolení k Pavilonu podal námitku proti samotnému zahájení celého tohoto řízení a navrhuje ho stopnout.

Zbyněk Jirovský za tento spolek argumentuje tím, že stavba není v souladu s platným územním plánem, protože se jedná o multifunkční a nikoli ryze školní budovu, s jakou počítá plán. „Ani jeden z textů územního plánu neuvádí mimoškolní aktivity. Základní škola má sloužit pro vzdělávání, nikoli pro mimoškolní aktivity,“ píše ke skutečnosti, že součástí Pavilonu má být i komunitní centrum a sál pro kulturní akce města.

V dalších námitkách, jako jsou výhrady k energetické náročnosti budovy, údajně nedostatečně zajištěné bezpečnosti dětí, ke zvýšení hluku, prachu a dopravní zátěže v okolí a také v požadavku na „zelenou“ střechu se Otevřené informace shodují s dalším podavatelem námitek, spolkem Základní článek Hnutí Brontosaurus Kandík, reprezentovaným Lenkou a Pavlem Jeřábkovými.

Zajistěte soudní výklad rozhodnutí zastupitelů

Oba subjekty rovněž namítají, že zastupitelé na svém listopadovém jednání před dvěma roky schválili pouze záměr výstavby Pavilonu a nikoli realizaci stavby. Kandík dokonce žádá, aby ještě před vydáním stavebního povolení byl „zajištěn soudní výklad toho, zda zastupitelé 11. 11. 2015 rozhodli o stavbě Pavilonu nebo jen o zpracování technické dokumentace…, aby se předešlo pozdějším soudům a dalším řízením, která by mohla vést i k vrácení dotace pro její špatné použití.“

Eduard Navara jako účastník řízení požaduje, jak avizoval už na veřejné besedě k Pavilonu, do dokumentace doplnit určení tras pohybu těžké stavební techniky a také stanovení její maximální povolené rychlosti. Další jeho námitka je namířena proti tomu, že se podle jeho názoru liší jednotlivá paré projektové dokumentace včetně technických zpráv a požaduje jejich sjednocení. Podanými námitkami pan Navara splnil to, co avizoval v souvislosti s podpisem pod memorandum, které vzniklo po zmíněné besedě zástupců města a veřejnosti k Pavilonu.

„Lze předpokládat přímý dopad na ekosystémy planety Země“

Podané námitky Kandíku se jako celek dají strukturovat do dvou hlavních linií, a ty kopírují základní problémy, které jejich předkladatelé s dokumentací k Pavilonu mají: podle jejich názoru nedbá dostatečně na ochranu životního prostředí a obsahuje řadu formálních a faktických nepřesností či chyb, které jejich pohledem podrývají důvěru mezi městem a veřejností. Oboje, jak uvádějí, může mít negativní dopad na zdraví občanů, a proto je vyřešení námitek ve veřejném zájmu.

Jeřábkovi shromáždili námitek čtyřiapadesát na dvaatřiceti stranách a říkají: Pavilon bude obtěžovat nejen své okolí, ale i celou planetu Zemi, a to nejen v průběhu vlastní stavby, ale i potom. Dokonce bude mít negativní vliv na zdraví nejen samotných žáků, ale i lidí v sousedství. „Lze předpokládat zvýšení spotřeby léčiv, respektive přímého dopadu na ekosystémy planety Země výrobou a likvidací léčiv, včetně jejich pronikání do prostředí vyplavováním z těl pacientů,“ stojí mimo jiné v textu.

Nemalý okruh námitek Kandíku se věnuje kulturní části Pavilonu, kde má být komunitní centrum. Předkladatelé například požadují, aby jako provozovatel této části Pavilonu bylo uvedeno město a aby se omezila její provozní doba 21. hodinou. Chtějí specifikovat pojmy „malé koncerty, malá divadla a malé školní akce“ uvedené v dokumentaci. Odůvodňují to „lepší občanskou společností, která bude vytvořena větší důvěrou mezi městem a veřejností.“

„Může dojít ke zvýšení prašnosti a šíření bakterií, mikroorganizmů a parazitů“

Zaobírají se zelení a vegetací ve vnitrobloku Pavilonu a jeho okolí. Nechtějí například, aby se vydolovaná zemina ze stavby odvážela, ale aby se využila ve vnitrobloku mezi školou a bytovkami k vytvoření valů pro zlepšení akustických poměrů. Dožadují se zpřesnění toho, jak budou vysazovány dřeviny, chtějí rozmanité traviny, protože jinak „může dojít ke zvýšení prašnosti a šíření bakterií, mikroorganizmů a parazitů.“ K zalévání navrhují zachycovat dešťovou vodu. Speciální ochranu v souvislosti s rozšiřováním parkovacích míst požadují pro lípu srdčitou.

Věnují se i samotnému řešení Pavilonu a navrhují, aby lamely jeho pláště byly ze dřeva domácích stromů a nikoli z dovezeného sibiřského modřínu. Ochozy na předsazené fasádě mají být opatřené zábradlím a Kandík se dovolává doplnění informací, jak bude zajištěna bezpečnost pracovníků při stavbě ve výšce. „Z dokumentace jsme nevyčetli, zda na plášti budovy budou bezpečnostní prvky pro zajištění pracovníků ve výškách,“ píší Jeřábkovi s tím, že zajištění podmínek pro bezpečnou práci je společným veřejným zájmem. „Jak z důvodů ekonomických, tak z důvodů faktu, že každé zbytečné zranění, i smrt, má v konečném důsledku i přímé dopady na surovinové zdroje, přírodní bohatství atd.,“ uvádějí Jeřábkovi.

Rozsáhlé prosklené plochy objektu budou mít podle Kandíku negativní vliv na místní vegetaci, hmyz i obratlovce a můžou způsobovat dezorientaci a dokonce usmrcování ptactva. Navíc budou zdrojem nebezpečných světelných imisí. Proto na ně má přijít automatické clonění, které „bude mít blahodárný vliv na psychickou pohodu lidí v okolí“, stojí v dokumentu.

Slova, slova, slova…..

Druhá linie námitek Kandíku se týká formálních nepřesností a případných chyb v dokumentaci nebo v postupech města. Poukazuje na nesprávné identifikační údaje Krajského úřadu v dokumentaci, na chybné vymezení přístupové komunikace k budoucí stavbě, „dle místních znalostí je to z ulice Nádražní a nikoli z ulice Ke škole, jak uvedeno“. Za matoucí předkladatelé považují termín volnočasové kroužky žáků, které mají probíhat v komunitní části Pavilonu, když se v něm mají scházet i dospělí, senioři a ženy v mateřském centru.

Upozorňují na chybně uvedené sídliště pod Skalkou namísto označení Nové sídliště a požadují v dokumentaci upravit časy příchodu a odchodů dětí do školy podle skutečnosti. Podle nich podání žádosti o vydání společného územního a stavebního rozhodnutí město nezveřejnilo na úřední desce, jak mu ukládá zákon.

O tom, že mnoho desítek stran plných námitek připravuje do místního šetření 3. října, mluvil Pavel Jeřábek, opoziční zastupitel a zároveň statutární zástupce Základního článku Hnutí Brontosaurus Kandík, už na besedě s veřejností k tématu Pavilonu. Ta proběhla v návaznosti na petici rodičů podporující tuto stavbu, která má řešit zoufalý nedostatek prostor pro žáky Základní školy Komenského 420 o pro kulturní a společenské akce města. Na petici se do současnosti sešlo více než 350 podpisů.

Řadu sporných bodů město vyřešilo po společném jednání zástupců vedení města, rodičů i oponentů projektu, které předcházelo místnímu šetření v rámci spojeného územního a stavebního řízení k Pavilonu. Účastníci jednání se poté dali slyšet, že občané už dál stavbu Pavilonu námitkami blokovat nebudou. Dohodu dodržel pan Navara, zástupce obyvatel sousedních domů.

Projekt zkapacitnění Základní školy Komenského 420 je jedním z největších projektů za posledních několik let v Mníšku pod Brdy.

JAK TO VIDÍ MĚSTO
Daniela Páterová, místostarostka: “Dokážu pochopit, že zkapacitnění Základní školy Komenského 420 stavbou Pavilonu nemusí zajímat všechny obyvatele Mníšku, a ne všichni obyvatelé města jsou přející, když se profit netýká zrovna jich samotných. Neznám projekt, se kterým by souhlasili všichni obyvatelé dotčeného města. Přesto se mnoho podobných projektů v mnohých městech realizuje.
Oceňuji ty, kteří přesto, že mají k projektu výhrady, dokáží komunikovat, stanovit si reálné podmínky a požadavky a při jejich splnění projekt dále neblokovat. Děkuji pane Navaro a pane Olšáku, že přesto, že nejste jako obyvatelé okolních domů v lehké situaci, dokážete komunikovat o reálných požadavcích a držíte slovo.
Čemu však nerozumím, je masivní připomínkování a kladení si nereálných požadavků ze strany Základního článku Hnutí Brontosaurus Kandík, zastoupeného Pavlem Jeřábkem a Lenkou Jeřábkovou. Nejedná se o komunikaci, která má vést ke společné domluvě, jak pan Jeřábek často zmiňuje. Jde o prosté blokování projektu z důvodů z velké části nepochopitelných a nesouvisejících s projektem. Doporučuji všem, kdo se o projekt zajímají, aby si tyto připomínky přečetli a udělali si tak svůj vlastní názor.”

Sdílejte na sociálních sítích

Facebook
Twitter
Něco se vám na webu nelíbí nebo chcete jinak? Zašlete nám vaše přípomínky pomocí tohoto formuláře.
Skip to content