Letošní rok bude pro Pavilon zlomový

Pavilon, který má přinést tolik potřebné prostory pro přeplněnou Základní školu Komenského 420, by měl být největší investičním projektem radnice v Mníšku pod Brdy. K tomu, aby se vizualizace stavby z dílny ateliéru GRIDO s.r.o. stala skutečností, je potřeba zhruba 63 miliónů korun. Proto město požádalo o státní, respektive evropské dotace.

V tomto roce se rozhodne se o tom, kdy přesně poprvé rýpnou bagry do země, a také o tom, jak bude probíhat čerpání dotace, kterou město získalo od Ministerstva financí ČR. Jedná se o zhruba 40 milionů korun určených právě na stavbu Pavilonu, o poslední fázi dotace, kterou tento rezort schválil na zkapacitnění školy Komenského 420 už v roce 2014 v celkové výši 62 761 000 Kč a rozdělil ji do tří etap.

První etapa proběhla rychle hned v roce 2014 a šlo o rekonstrukci stávajících dílen
a nevyužívaných prostor školy, druhá fáze navazovala čerpáním v roce 2015 a město za ní pořídilo halu s tělocvičnou. Poslední etapu představuje dotace na stavbu Pavilonu a město ji původně mělo čerpat už v roce 2016.

Dotace se několikrát překládala
Skutečnost, že zkapacitnění školy probíhá po třech etapách, podle místostarostky Daniely Páterové dokazuje, o jak rozsáhlý záměr města jde. „Protože se následně komplikovala příprava projektu i stavebního povolení k Pavilonu, požádali jsme ministerstvo financí
o přeložení dotace pro 3. etapu do roku 2017 a ze stejného důvodu jsme v září letošního roku požádali o její přesun do roku 2018, respektive 2019,“ popisuje místostarostka. V prosinci město dostalo od ministerstva zprávu o tom, že vyhovuje jeho žádosti a nevyčerpanou část dotace přesune do letošního a příštího roku.

Momentem, od kterého se odvinulo zpoždění čerpání dotace v roce 2016, bylo odvolání občanů proti územnímu rozhodnutí ke Krajskému úřadu Středočeského kraje. Ti nesouhlasili, kromě formálních chyb v dokumentaci, zejména s tím, aby v Pavilonu vznikl prostor pro kulturní účely a kavárna. Stavební řízení se tím protáhlo o další bezmála dva roky a jejich průběh město a oponenti vidí zcela odlišně.

Pavel Jeřábek jako jeden z oponentů říká, že radnice výrazně oddálila povolení stavby Pavilonu, protože s nimi nejednala o podmínkách, za kterých by své odvolání ke krajskému úřadu stáhli. „Od jeho podání do rozhodnutí Kraje uběhly dva měsíce, kdy pro to byla šance. Věřím, že pokud by bývalo došlo k dohodě, občané by své odvolání stáhli. Ale radnice tehdy mlčela, i když jsem ji žádal, aby jednala,“ argumentuje Pavel Jeřábek.

Radnice tvrdí, že jednání s oponenty bylo od počátku limitované jejich zásadním nesouhlasem s tím, že v komunitní části Pavilonu má být sál pro kulturní akce a kavárna. „Výhrady k bezpečnosti během stavby, obavy z nadměrného hluku nebo nedostatečného řešení odvodu srážkových vod byly a jsou stále pro město řešitelné. Neřešitelné však z našeho pohledu zůstávají námitky proti kulturní části Pavilonu, protože ta je pro celou stavbu natolik zásadní, že by jejím zrušením padl i celý projekt,“ uvádí k tomu starosta Petr Digrin.

Vyjádřil se i exministr financí
Oponenti se o problému, který mají s kulturní částí Pavilonu, rozepsali také v dopise exministru financí Ivanu Pilnému loni v létě (komunikaci kancelář ministra poslala městu a redakce ho má k dispozici).  V jeho úvodu zmínili, že zkapacitnit školu je potřeba a nevyčerpat přidělenou dotaci by byla velká škoda, a dále už popisovali to, co z jejich pohledu starosta, zastupitelé a radní v celé kauze dělají špatně, nebo naopak nedělají vůbec (dopis účastníků řízení Eduarda Navary a Milana Olšáka), že s občany nekomunikují a prosazováním kulturní části Pavilonu nerespektují zájmy obyvatel okolních domů (dopis zastupitele Pavla Jeřábka).

Oba dopisy shodně žádají ministra o to, zda by svojí autoritou pomohl posílit pozici oponentů při jednání s vedením města. „Obracíme se Vás, zda byste svojí autoritou nepodpořil snahu obyvatel, aby s nimi radnice města začala odpovědně jednat a společně hledat přijatelné řešení,“ píše Paveel Jeřábek. Eduard Navara a Milana Olšák zakončují svůj dopis z 8. srpna 2017 slovy „…Žádáme Vás (pane ministře) o následující: pomozte nám, prosím, z pozice donátora, navázat dialog s radnicí. Nedaří se nám to. Předem Vám děkujeme za podporu.“

E-mailová komunikace mezi kanceláří ministra financí a Pavlem Jeřábkem v návaznosti na to dokládá, že tehdejší ministr Ivan Pilný neodpovídal Pavlu Jeřábkovi na „předjednání posunutí dotace“, jak v prosinci na Facebooku uvedla Lenka Jeřábková. „…prostudoval jsem Vaši žádost ze dne 31. července tohoto roku, ve které žádáte o podporu při hledání jiného řešení probíhající realizace investičního záměru, který byl Ministerstvem financí schválen vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace,“ napsal bývalý ministr Pavlu Jeřábkovi.

Dále bývalý ministr financí Ivan Pilný uvedl, že rezort provádí šetření místně příslušného finančního úřadu, k němuž Ministerstvo financí dalo podnět na základě žádosti občanů města. „Podle mých informací nebylo dosud prokázáno žádné porušení rozpočtové kázně, které by bránilo pokračovat ve financování projektu dle platného rozhodnutí o poskytnutí dotace ani k jiným nezákonným jednáním ze strany příjemce dotace, tj. města Mníšek pod Brdy,“ stojí v odpovědi odeslané z e-mailové adresy kanceláře ministra financí.

Potíže s financemi na komunitní část Pavilonu

Protože dotace ministerstva financí je určená výhradně na stavbu nových tříd, šaten a zázemí, avšak projekt Pavilonu počítá také s prostory pro společenská setkávání a kulturní akce,  město požádalo také o dotaci z evropských fondů. Konkrétně ministerstvo pro místní rozvoj, spravující Integrovaný regionální operační program (IROP), který podporuje mimo jiné i vznik komunitních center.

„Vycházeli jsme z toho, že tato část Pavilonu funkci komunitního centra bude také plnit.  Ze zadání dotace navíc nebyla zřejmá podmínka, že v dotované stavbě musí být poskytovaná sociální služba. Kdyby to tak bylo, bylo by předem jasné, že nemá smysl o takovou dotaci žádat,“ vysvětluje místostarostka Páterová.

Poskytovatel totiž žádost o dotaci zamítl, protože podle něj nesplnila napravitelná kritéria přijatelnosti. Odůvodnil to několika argumenty, z nichž nejpodstatnější je ten, že projekt není v souladu s cíli a podporovanými aktivitami. „Projekt není primárně zacílen na výstavbu komunitního centra podporujícího sociální inkluzi, nebyla dostatečně odůvodněná potřebnost realizace projektu,“ stojí mimo jiné v odůvodnění zamítnutí dotace.

Město se ještě pokusilo doplněním své žádosti nepříznivý ortel zvrátit. „Domnívali jsme se, že senioři nebo matky s malými dětmi na mateřské, pro které mají být prostory v komunitní části Pavilonu také určeny, jsou svého druhu ohrožené skupiny obyvatel. Poskytovatel to, bohužel vidí jinak,“ uvedl starosta Digrin.

V odůvodnění zamítnutí dotace se píše, že město ani napodruhé nepředložilo žádné nové skutečnosti.  „Cílová podskupina popisovaná jako „Rodiče s malými dětmi ve věku 2 – 11 let, Rodiny s dětmi v nepříznivé sociální situaci, včetně rodin s jedním rodičem samoživitelem/samoživitelkou (osoby pečující o dítě mladší 15 let či o osobu blízkou)“ neodpovídá zvoleným cílovým skupinám v žádosti o podporu, stojí v ministerském dokumentu.

Není komunitní centrum jako Komunitní centrum

Z webových stránek ministerstva pro místní rozvoj, věnovaných IROPu, je patrné, že mezi projekty, které se na rozdíl od mníšeckého Pavilonu, dotační podpory dočkaly, byla například novostavba MŠ, přístavba jídelny a rekonstrukce dalšího zázemí školy v obci Nekoř, nebo novostavba areálu Mateřské školy v Hostivici.

V tiskové zprávě ministerstva pro místní rozvoj z 2. 11. 2017 se píše o tom, že v oblasti komunitních center s limitem výše evropské dotace 17 milionů korun (o přibližně stejnou částku žádal Mníšek) se dotace dočkala například komunitní centra v Pacově, Ostravě, v Třebíči, Kopřivnici nebo ve Valašském Meziříčí. „Zde všude se obyvatelé mohou těšit na veřejná víceúčelová zařízení, ve kterých se setkávají členové komunity za účelem realizace sociálních, vzdělávacích, kulturních a rekreačních aktivit s cílem zlepšit sociální situaci jednotlivců a komunity jako celku,“ stojí v ministerském textu.

Kvůli financování komunitní části Pavilonu, na kterou Mníšek dotaci nezískal, si město vzalo úvěr u České spořitelny, který bude splácet patnáct let. Na prosincovém jednání zastupitelstva starosta Petr Digrin informoval, že radnice bude dál zkoušet i jiné cesty, jak získat úlevu od úvěrové zátěže, například žádostí o dotaci u Krajského úřadu Středočeského kraje.

Sdílejte na sociálních sítích

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Něco se vám na webu nelíbí nebo chcete jinak? Zašlete nám vaše přípomínky pomocí tohoto formuláře.
Skip to content