Navigace

Obsah

Stránka

S bolševníkem na věčné časy?

S bolševníkem na věčné časy?Nekrácená verze příspěvku, který si můžete přečíst ve Zpravodaji č. 250.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) patří mezi nejvýznamnější nepůvodní invazivní druh v České republice i v Evropě. Na tato území byl zavlečen z blízkého východu jako okrasná rostlina. Pro své okolí se posléze stal velice nebezpečnou rostlinou nejen z hlediska rozmnožování, růstu a vývoje, ale i svým složením nebezpečných látek v rostlině. K dalším znakům invazivního chování bolševníku patří vysoká medonosnost květů, na níž láká nejen včely a čmeláky, ale i další množství hmyzu z širokého okolí, či dlouhodobá klíčivost semene.  Jeho invazivní vlastnosti násobí i absence přirozených nepřátel, zejména intenzivní spásání zvěří.

Bolševník velkolepý je víceletá rostlina, vyrůstající do výše 4m, ale i 5m, a to v závislosti na vlhkostních poměrech prostředí. Rostlina má kůlový, velmi hluboký kořen, do něhož si před zimou ukládá veškeré látky potřebné k dalšímu vývoji. Stonek je pevný, žebrovaný, uvnitř dutý, zpevněný koleny. Vrcholové květní okolíky mají průměr zpravidla 40 - 60 cm, ale i 80 cm. Vývojové stádium vrcholí kvetením, kdy rostlina po vytvoření semen hyne. Každá rostlina je schopna produkce až 20 000 semen s vysokou klíčivostí. Hrozba byť jediné rostliny tak zároveň spočívá i ve schopnosti vytvořit dostatečné množství jedinců okamžitě kolonizujících široké okolí. Čepele listů dosahují délky  více než 1 m, s řapíkem až 2 m. Velikost, množství a rychlost růstu listových čepelí jsou klíčové atributy pro zastínění a potlačení nižších rostlin, čímž si vytvářejí prostředí pro následné generace. Vytvořením monokultury o počtu jedinců 30 000 až 50 000 /ha, což není na Mníšecku výjimkou, si tvrdě konkurují mezi sebou, kdy silnější jedinci potlačí slabší, ale zajistí tak nejlepší vlastnosti budoucímu potomstvu. Hustý zápoj je schopen zachytit až 80% dopadajícího slunečního záření a dokáže konkurovat i takovým dřevinám, jako jsou šípky, trnky nebo špendlíky. Odolnost této rostliny spočívá mj. i ve schopnostech ustát silné mrazy i dlouhodobá sucha.

Ve vztahu k člověku je nutné upozornit na fototoxické látky furanokumariny obsažené v celé rostlině. Při kontaktu s lidskou pokožkou a následném absorbování světla (UV ozářením) mění molekulovou strukturu v zasažené tkáni na toxickou. Způsobují velmi obtížně se hojící puchýře, zanechávající dlouhodobé jizvy. Látky při kontaktu s okem mohou mít za následek až oslepnutí. Expozice rozvířených šťáv může u citlivějších osob vyvolat respirační potíže až alergické reakce.

Pro svoji nebezpečnost k životnímu prostředí byl vydán Zákon o rostlinolékařské péči § 3. odstavec I. č. 326/2004 Sb. udělující majitelům pozemků s porostem povinnost likvidace a zamezení tak dalšímu šíření rostlin do okolí. Bolševník lze likvidovat různými způsoby v závislosti na množství jedinců vyskytujících se na dané ploše, výskytu porostů křovisek na zanedbaných pozemcích, jimiž rostliny prorůstají, nebo na situaci porostu vzhledem k významným prvkům životního prostředí, jako například vodním zdrojům. Na likvidaci lze použít chemické prostředky v podobě systémových herbicidů na bázi účinné látky glyphosate (Roundup, Dominator, Touchdown). Tato účinná látka je však v blízkosti vodotečí a vodních zdrojů obecně vyloučena, je-li použita jako plošný postřik. V těchto místech se proto musí chemická likvidace bolševníku provádět buďto jednotlivě (při výskytu osamocených rostlin) nebo pouze mechanicky v zapojeném porostu. Znamená to však opakování prací několikrát za sezonu, protože schopnost rychlé regenerace je další z vlastností invazivních rostlin. Z jednoho kořene dokáže rostlina při poškození např. prasaty vyhnat až 20 stonků s květními okolíky. Obě metody, a to třeba i kombinované, je nejlepší provádět od 2. pol. dubna a během května, kdy rostliny jsou ještě nízké a relativně dlouho před vykvetením. Účinnost chemického zásahu je tak nejvyšší a zároveň spotřeba herbicidu nejnižší. Při červnovém a pozdějším postřiku kvetoucích rostlin je přísně zakázána aplikace herbicidu do květů. Jednak je účinek na rostlinu minimální, oproti listové ploše, ale především si včely nosí účinnou látku s pylem do úlu. Na mechanickou likvidaci hustého porostu je zcela nevhodné použití křovinořezu, už s ohledem k obrovskému víření a vdechování nebezpečných karcinogenních látek. Nejlepší zkušenosti proto mám s vyvětvovací pilou s podélně zahnutým listem na dlouhé výsuvné násadě. Pracovník totiž nepřichází do kontaktu s kácenou rostlinou, neboť kácení dokáže pilou usměrnit a navíc nevíří nebezpečné šťávy. Samotné kácení probíhá rychle a s minimální námahou lehkým nástrojem. Rostliny lze úspěšně podřezávat i v nepřístupných křovinách. Samotný proces likvidace je celkově dlouhodobý, v řádech mnoha let (generací rostlin), a nesmí se vynechat jediná sezona. V opačném případě by se tato účinnost předešlých prací minimalizovala, neboť i jediná zapomenutá rostlina je zárukou nové invaze. Při jakémkoli způsobu likvidace je důrazně doporučeno používat ochranný nenasákavý oděv s rukavicemi a brýlemi a raději i s respirátorem.

Největší problém likvidace spočívá ve finančních nákladech hustě zamořených pozemků, kdy stát by měl mít největší zájem na úspěšné a skutečně účinné likvidaci. Pokud se proti bolševníku a dalším invazivním druhům rostlin skutečně a bez průtahů nadřízených orgánů nezasáhne, naplní se nejen má slova v titulku, ale navíc i stejně známý dovětek – a nikdy jinak.

Vladimír Smetana, člen komise pro životní prostředí


3. 6. 2016 Zobrazit méně

Květnový Zpravodaj právě vychází

Květnový Zpravodaj právě vycházíShrnutí posledního jednání zastupitelů, novinky ohledně chystaného Pavilonu nebo iniciativy Mníšku v akčním plánu pro vzdělávání v našem regionu a  rozhovor s Lukášem Tláskalem, který je hlavním organizátorem cvičení SOS 2016 EXTREME, jež se o víkendu koná v Mníšku a Dobřichovicích - to a mnohem více přináší květnový Zpravodaj, který právě začínají naši kameloti roznášet do schránek občanů Mníšku.

6. 5. 2016 Zobrazit více

Zásadní problém školství

Rozšířená verze úvodníku ze Zpravodaje č. 249.

6. 5. 2016 Zobrazit více

Poslechněte si Kristinu Höschlovou na Radiožurnálu

Poslechněte si Kristinu Höschlovou na RadiožurnáluKristinu Höschlovou, jejíž úvodník jste si mohli přečíst v dubnovém Zpravodaji, si můžete ve čtvrtek 14. dubna od 10 hodin poslechnout na ČRo 1 - Radiožurnálu.

14. 4. 2016 Zobrazit více

V dubnovém Zpravodaji si přečtete o mníšeckých hřištích, hudbě a mnohém dalším

V dubnovém Zpravodaji si přečtete o mníšeckých hřištích, hudbě a mnohém dalšímÚvodník záchranářky Kristiny Höschlové, dvoustranu věnovanou stavu a budoucnosti městských hřišť, rozhovor s hudebnicí Veronikou Kopeckou nebo program Čaromáje - to vše a mnohé další Vám přináší dubnový mníšecký Zpravodaj.

8. 4. 2016 Zobrazit více

Vydání dubnového Zpravodaje

Vážení čtenáři, milí občané, dubnový Zpravodaj vyjde 8. dubna 2016.

2. 4. 2016 Zobrazit více

Pravidla pro zveřejňování nevyžádaných příspěvků ve Zpravodaji městečka pod Skalkou

Pravidla pro zveřejňování nevyžádaných příspěvků ve Zpravodaji městečka pod Skalkou schválila Rada města dne 2. března 2016 (viz zápis z jednání RM).

15. 3. 2016 Zobrazit více

Informace z Redakční rady zpravodaje městečka pod Skalkou

Informace z Redakční rady zpravodaje městečka pod SkalkouČlenové rady, zápisy z jednání a usnesení, jednací řád a Pravidla pro zveřejňování příspěvků.

11. 3. 2016 Zobrazit více

Březnový Zpravodaj se zaměřil na seniory

Březnový Zpravodaj se zaměřil na senioryInspirativní úvodník paní MUDr. Aschermannové (dlouholeté primářky onkologie a ředitelky Onkologického a rehabilitačního ústavu na Pleši, lékařky s atestacemi - v oborech interní lékařství, pneumologie, klinická onkologie a geriatrie), rozhovor s "tváří" organizace Života 90, příspěvek o oslavenkyni z Domečku pro seniory a také pozvánky na řadu kulturních akcí ve městě, to a mnohé jiné najdete v březnovém mníšeckém Zpravodaji. Přejeme Vám příjemné čtení.

4. 3. 2016 Zobrazit více

Shrnutí ze schůzky k "losování" o přijetí žáků do prvních tříd ZŠ

Níže Vám nabízíme celé shrnutí od iniciátorky schůzky a maminky jednoho z budoucích prvňáčků, Jany Bezpalcové, které ve zkrácené podobě najdete ve Zpravodaji č. 247

3. 3. 2016 Zobrazit více

Stránka